Jak postavit vojenský bunkr
Nyní
se
přenesme trochu do historie. V roce 1933 se dostal k moci v Německu Adolf
Hitler, což vyvolalo v okolních zemích včetně Československa oprávněné obavy.
Všude se začalo přemýšlet, jak se bránit případné nacistické hrozbě. U nás se
jedním z možných řešení zdála obdoba francouzské
Maginotovy linie. Znamenalo to podél hranice vystavět síť betonových bunkrů a
pevností, které by byly pro německou armádu nepřekonatelné. Se stavbou se začalo
v roce 1936 a během následujících tří let se postavilo přes 10 000 lehkých
objektů a 226 těžkých objektů a rozestavěno bylo 9 dělostřeleckých tvrzí.
Postaveny bylo též mnoho kilometrů protitankových a protipěchotních překážek.
Avšak veškerá snaha byla marná. V září roku 1938, přišla mnichovská zrada a
Československo muselo podstoupit pohraniční oblasti
Německu.
I dnes jsou však k vidění. Například v Dobrošově u Náchoda je dokonce můžeme navštívit a za doprovodu průvodce se v nich projít a vyslechnout zasvěcený výklad.
Já bych
chtěl však nyní popsat návod, jak si takové vojenské pevnosti sami postavit.
Nemám v úmyslu vás pobízet, abyste šli někam na zahradu či do lesa a tam začali
míchat beton. To by se asi lidem moc nelíbilo. Já bych zde chtěl napsat návod,
jak si postavit model takového bunkru. Mohl by to být například námět pro
činnost v klubovně když prší.
Budeme potřebovat tyto věci: keramickou hlínu, sádru, kalíšek na míchání, papírovou krabici, igelit, tempery, lepidlo a další věci dle vlastního uvážení, kterými budeme náš model zkrášlovat.
Ale od
začátku. Nejprve si z hlíny či nějaké obdobné modelové hmoty vymodelujeme
samotný bunkr. Ten by měl mít hlavně plochou střechu a stěny.A to vše ve tvaru
nejlépe lichoběžníku. Kde mu uděláte dveře a okénka, to nechám na vás. Dobré je
pak keramický výrobek nechat vypálit v peci, avšak kdo tu možnost nemá, tak by
ji měl alespoň týden nechat schnout v teple, aby byla pevná (i když raději
doporučuji to vypálení).

Pak si připravíme krabici,
na jejichž dno dáme igelit. Na něj umístíme náš keramický bunkr. Nyní si
připravíme sádrovou kaši. Kalíšek naplníme z poloviny vodou a pomalu do ní
sypeme sádru. ( Při práci ze sádrou dodržujte bezpečnostní předpisy a pozor na
oči! Sádra je chemikálie!) Až bude mít naše sádrová kaše takovou konzistenci,
s jakou budeme spokojení, začneme jí nalévat kolem bunkru. Sádra slouží k tomu,
aby kolem něj vymodelovala terén, a proto by měla být kolem celého bunkru
dokola. Jak, to nechám na vaší
fantazii.
Bunkr může být na svahu, mezi skálami, může kolem vést lesní cesta a podobně.
Jakmile sádra zatvrdne,
vyndáme ji z krabice. Díky igelitu, který odstraníme, by se neměla přilepit
k papíru. Pak začneme s dalšími úpravami. Nejprve vezmeme tempery a nabarvíme
bunkr. Ten může být buď šedivý jako beton a nebo zeleně-žluto-hnědě maskovaný.
Když ho máme nabarvený, přejdeme k barvení okolí.
Tráva bude zelená, hlína hnědá, skály šedivé či žluté apod. Pro lepší dojem
z našeho modelu můžeme trávu napodobit zeleným posypem, jenž se dá buď koupit
v modelářských prodejnách nebo vyrobit nabarvením pilin. Zde bych však chtěl
upozornit, aby se posyp lepil až na natřené podloží a nikoliv hned na nenatřenou
sádru, protože by pak tráva rostla z bílé hlíny, což by nevypadalo pěkně. Lepit
ho bych doporučoval Herkulesem či Dispercollem.
Nyní
máme základní model hotový a můžeme si ho různě zkrášlovat. Chtěl bych jen
připomenout, abychom dodržovali měřítkové proporce. Můžeme
tam například udělat nějaký
porost. Keře se udělají celkem jednoduše. Nastříhá se zelený molitan a přilepí
se. To stromy už vyžadují větší práci, ale také to není nic složitého. Na
jehličnaté stromy budeme potřebovat špejli, zelený papír, nůžky a lepidlo.
Nejprve si ze zeleného papíru vystřihneme několik koleček různých velikostí a
uprostřed je propíchneme. Pak z nich uděláme ozubená kolečka, která pak od
největšího k nejmenšímu navlékneme a nalepíme na onu špejli. A máme jehličnatý
strom.Ani listnaté stromy nejsou nic složitého. Na ně budeme potřebovat brčko či
nějakou tenkou trubičku natřenou nahnědo, tenké drátky, rozdrolený zelený
molitan a lepidlo. Nejprve vezmeme tu trubičku a na jednom jejím konci do ní
vsuneme co nejvíc drátků a rozvětvíme je. Máme tak větve. Na ty pak nalepíme
kousky molitanu a máme stromeček hotový.
Pro úplný dojem si též můžeme sehnat malé vojáčky, které tam umístíme. A samozřejmě tam můžeme udělat i další věci, které nás napadnou. Fantazii se meze nekladou. Přeji vám příjemnou práci a radost z pěkného výrobku.
Libor Čermák
Zdroj: www.military.cz