Když se někdo rozhodne
chodit do turistického oddílu, tak se může těšit, že uprostřed
divoké přírody pozná
spoustu zajímavých míst. Ale co je mu to platné, když přitom nezná okolí svého
vlastního bydliště. A že i kolem Uhříněvsi existují zajímavá místa, která se, co se týče
romantiky, dokáží vyrovnat i mnohým místům z okolí Sázavy, Berounky či jinde,
tak na to byla zaměřena další šelmácká akce,
která se uskutečnila v sobotu 1. listopadu.
Ráno jsme se sešli u
naší klubovny
v SHM Klubu Uhříněves-Kolovraty. Nejprve ještě všichni šelmáci
obdrželi tolik očekávaný turbánek, kterým by si mohli na krku sepnout svůj šátek.
A pak už jsme se vydali na cestu. Nejprve jsme šli oborou kolem židovského
hřbitova.
Když jsme přišli k louce, kde jsme měli
Drakiádu, namířili jsme si to
rovnou k Podleskému
rybníku. Dopoledne byla sice
ještě mlha, ale zvládli jsme to v
pohodě. Podlesák byl vypuštěný, a tak jsme se na jeho břehu posilnili svačinou a
pokračovali dál podél Říčanského potoka. Naším prvním cílem byl skalní útvar Rohožník
u Dubče.
Ten je zajímavý tím, že je to jednak bývalý lom a jednak zde bylo v pozdní
době
kamenné i výšinné sídliště (www.prazskestezky.cz/dubec/dub05.html),
a tak je to jedno z nejstarších osídlených míst v našem okolí. Toho jsme využili
i my a kromě oběda jsme zde vyhlásili soutěž ve tvorbě tzv. "obrazců pro bohy".
Využili jsme k tomu rovinku pod
skálou,
aby na ně bylo dobře vidět z výšky. A tak tu po vzoru
anglických křídových obrazců nebo
pouštních kreseb u kalifornského města Blythe či
obrazců na peruánské planině Nazca
jsme
zde vyrobili několik nádherných výtvorů, na které mohly být použity pouze
přírodniny (kámen, listí, větve apod.). Takže pokud
někdo
přišel k Rohožníku po nás, mohl zde nalézt například panáka, letadlo, loď,
mravenečníka, sluníčko nebo kostru dinosaura. Po několika dalších hrách jsme se
vydali zpět k Uhříněvsi. Ovšem obešli jsme Podleský rybník a přes
Netluky
jsme se vrátili zpět ke klubovně. Šelmáky musím opět pochválit, neboť všichni,
kteří se naší výpravy zúčastnili, ušli pěkných devět kilometrů.
|
|
|
|
 |
 |
 |
Však také vyvrcholení
dnešní
akce na ně za odměnu čekalo přímo u klubovny,
kde jsme si na závěr udělali táborák, kde si každý mohl opéci buřta nebo to, co
si z domova přinesl. Nechyběla ani kytara a slavnostní vyhlášení výsledků
bodovací soutěže za říjen. A navíc jsme zde zažili i velice milou návštěvu,
protože se na nás přijela podívat Dáša Mikulášková s manželem Pavlem a se svými
třemi malými dětmi. A tak se všichni těší, až zas bude s námi jezdit na výpravy.
A
poděkovat za pomoc s touto akcí bych chtěl také Jitce Matějkové, Lence Korbové,
Martinu Sedlaříkovi a Ondrovi Krupkovi.
